Je období klidu, míru a odpuštění. I v tomto duchu sklízíte ohlasy i s apelem na toleranci k Václavu Havlovi.

Já si však nemyslím, že byste mu měl vy cokoliv odpouštět, naopak.... myslím, že byste měl, zřejmě hodně, odpustit sobě. Nejspíš máte v sobě nahromaděno hodně škodlivého a toxického, jinak byste v tuto dubu a toto nenapsal.

Odpusťte sám sobě, čeho jste se na sobě dopustil a zkuste vnitřní očistu jakéhokoliv druhu a způsobu. Při její úspěšnost budete překvapen, jak výrazně ztratíte touhu škodit jiným a špinit je.

Pokud píše pravdu, nemůže jít o špinění. Jen dobu si mohl vybrat jinou.

Tolik bolševické nenávisti jsem naposledy viděl u zasahujících policajtů na Národní třídě v Praze v 89. roce.

Alešku, ty mrchožroute. Manželka tam byla. A Havel chtěl být sám.

S tou manželkou to máš třeba zde: https://zpravy.idnes.cz/zemrel-exprezident-a-dramatik-vaclav-havel-bylo-mu-75-let-p2f-/domaci.aspx?c=A110710_180708_domaci_cem

Musíš být mimořádně smutný a osamělý člověk. Dokud budeš takhle zlý, budeš dostávat svou odměnu. Pokoj s tebou.

Většina lidí má v sobě pomíchané kladné a záporné stránky, mezi našimi činy lze nalézt velmi dobré, dobré i ty, za které se stydíme. Když se o někom píše, mělo by to být vyvážené, objektivně uvést plusy i mínusy. A k těm mínusům je třeba být shovívavý už proto, že sami nejsme svatí. Chápu, že když je někdo jen adorován, pak to chce člověk vyvážit a připomenout i tu druhou stránku. Mimochodem, to že Dáša Veškrnová v té době pobývala v Praze, je chyba té Dáši, nikoliv Havla.

Jenže Dáša Veškrnová byla v té době na Hrádečku. To, že byla v Praze, je Preslerova jedovatá lež.

Všiml jste si, že jsou svátky pohody a klidu? To jste si tedy mohl odpustit.

Ale asi máte povahu, že když musíte, tak musíte. Smutné.

Měl byste alespoň poslední adventní neděli ze sebe smýt ten tuhý a nevábně páchnoucí nános nenávisti, frustrace z vlastní neúspěšnosti, a lidské nízkosti. Ovšem Savo asi nepomůže. Je mi vás líto, človíčku malinká.

"nános nenávisti, frustrace z vlastní neúspěšnosti, a lidské nízkosti" - takhle to dopadá, když nepříliš inteligentní jedinec zkouší argumentovat a podaří se mu jen pár vysoce úderných hesel.

Slovíčka zlá, plná hnisu. Vánoční klevety.

Člověče, někdy působíte opravdu hodně asociálním dojmem.

Tady asi neumím reagovat jinak, než dotazem, zda jste někdy zažil, že umíral někdo z vašeho okolí.

Teď budu hodně osobní. V posledním měsící mi brzy po sobě zemřelo pár dobrých kamarádů. O jednom z nich se trochu rozepíšu.

Umíral asi čtvrt roku, v městečku, které nemá ani patnáct tisíc obyvatel, bylo na pohřbu přes tisíc lidí.

Když to s ním bylo špatné, tak ho moc lidí nebylo navštívit. Z našeho lyžařského klubu, který byl pro něj hodně důležitý, za ním byla dvakrát dvojice lidí. V posledních čtrnácti dnech si rodina nepřála už vůbec žádnou návštěvu.

Manželka a dcera s rodinou se o něj staraly jak to šlo. Přesto musely nějak normálně fungovat, chodit do práce, nakupovat a tak. A ano, starala se o něj i ošetřovatelka. Na živo a přes fb slova podpory a díků za ně. Nicméně, rodina opravdu neudělala to, že by ho posadila před dům, aby před ním defilovali lidé a předváděli se, kdo je přítelem. Ale spíše v klidu a v ústraní se pokoušeli situaci zvládnout, zvrátit, nakonec toho člověka aspoň důstojně a v klidu nechat dožít. (Sám si teď připadám nemístně cynický, když to píšu.)

Možná mám velké štěstí na své okolí, ale věřím, že by se v něm našel nějaký pablb, který by plácal cosi o tom, že ten můj kamarád zemřel sám a naprosto opuštěn. A kde že byla manželka, když si dovolila, nebýt u něj 24 hodin denně.

... ale věřím, že by se v něm NEnašel nějaký pablb ...

Osud si člověk nevybere - někdo umírá opuštěn svou manželkou, jiný zase naopak. Kim Čong Ill, světově známý politický současník Václaa Havla zemřel prakticky v tutéž dobu, obklopen milující rodinou. Výsledek ale vyjde nastejno, megalomanský pohřeb, věnce na Vltavě plující do Hamburku a několik exhibujících politiků.

Pane Macku přeji Vám příjemné svátky. Jestli víte, co to je.

Píšete posměšně o člověku, který byl jen člověkem. Člověkem, kterému ve své malosti nesaháte po kotníky. Přesto Vám přeji hezké vánoce a harmonii ve Vaší duši. Možná Vám to přinese pokoru, kterou v sobě Václav Havel měl

Byl jen člověkem a tím by měl i po smrti zůstat.