Karma.

Junkers, Arnolde.

Vy že jste byl novinářem, pane Preslere? Novinář ctí pravdu, publikuje ověřená fakta, kdežto vy šíříte pomluvy. Takže žádný novinář, jen prodejný šmok, neštítící se zveřejnit cokoliv.

Václav Havel byl zatčený koncem května 1979, kdy StB pozavírala 11 členů VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných) za podvracení republiky. Ještě před procesem za ním do vazby přišel úředník z ministerstva kultury s nabídkou vyhnout se vězení a působit v New Yorku jako dramaturg. Havel si dal podmínku, že ze země odejde jen v případě, že budou propuštěni ostatní členové VONS. Na to režim nepřistoupil a Havel místo na Brodway šel do vězení. Ve prospěch Václava Havla a ostatních členů VONS intervenovali poslanci Evropského parlamentu, francouzský prezident Francois Mitterrand, rakouský kancléř Bruno Kreisky, britská vláda, americký senátor Edvard Kennedy, PEN Klub, Amnesty International, Světový kongres spisovatelů v Torontu a další osobnosti a organizace.

Takže jestliže pan Presler Havlovi a pražským disidentům vyčítá, že je nezajímal osud jiných, tak ať ať si zjistí, co bylo náplní Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a za co byli ti lidé vězněni.

S dalšími Preslerovými "fakty" se to má podobně jako s Havlovou privatizací Lucerny a barrandovských Teras. Lucernu jeho děda postavil ve třech etapách od roku 1908, slavné Terasy i zahradní čtvrť na Barrandově pořídil Havlův otec s pomocí úvěrů, které splácel do roku 1968, tedy 20 let poté, co byl rodině majetek znárodněna a po roce 1989 v restituci vrácen.

A co dělal pan Presler, když Havel a další chartisté byli vězněni?

Dočetla jsem se, že Aleš Presler v průběhu 80. let publikoval povídky, kulturní a politicko-společenské komentáře a glosy v Zemědělských novinách, Tvorbě, Mladé frontě, Práci, Rudém právu, Svobodném slově a v roce 1982 mu vychází kniha. A k tomu mu zřejmě stačil učňák.

Podle Františka Janoucha, který ze Stockholmu finanční pomoc z Nadace Charty 77 organizoval, Havel z těchto peněz nikdy nedostal ani korunu!

A teď bych prosil tu o Karkulce, prosím, prosím

Dodával jsem nábytek do jednoho soukromého kšeftu s nábytkem jehož majitel byl za totáče dost vysoce postaveným důstojníkem STB. Ten mi vyprávěl o Havlovi a podotýkám - neměl sebemenší důvod lhát. Říkal, že na Borech dělal kápo a měl se tam mnohem líp, než ostatní vězni. Což potvrzuje slova autora. Tvrdil i, že na spoluvězně donášel, ale to asi jen na ty skutečně špatné.

A teď bych prosil tu o Karkulce, prosím, prosím

Ať přemýšlím jak přemýšlím, stále nevím co tím básník chtěl říci

A to já vím přesně. Plivnout na mrtvého, kterého nenávidí jako každý správný komouš.

Pane autore, kdybyste měl aspoň základní znalosti o tom, o čem píšete, nenapsal byste takovou hloupost.

Věděl byste minimálně to, že každý občan ve výkonu trestu má nárok v určitém časovém intervalu přijmout balík (tuším do hmotnosti 3 nebo 5 kg). Pokud tedy Václav Havel psal paní Olze prosbu o věci, které mu měla poslat, nedělá to z něj prominentního vězně. Pouze využíval, stejně jako kterýkoliv jiný vězeň, omezené možnosti kontaktu a přijímání věcí z "venku."

Václav Havel ve svých dopisech výslovně zmiňuje, že přikládá "říjnovou balíčenku", tedy potvrzení, že může dostat balíček. A také vím, že chartisté byli solidární a balíčky pro vězněné kamarády posílali.

František Janouch reagoval na pomluvy, které šíří Presler a jemu podobní tím, že veřejně nabídl, že každý, kdo bude mít zájem, může nahlédnout do účetních knih Nadace Charty 77 a přesvědčit se, pro koho peníze byly určené.

Navíc zmínil, že Václav Havel této nadaci věnoval celou řadu svých osobních cen. Šlo např. o cenu Erasma Rotterdamského (půl milionu německých marek), cenu Olofa Palmeho atp. Navíc nadaci věnoval celou Sonningovu cenu (500 000 dánských korun), která byla použita na nákup Leksellova Gama nože v roce 1991. Podle Františka Janoucha byl Havel jedním z největších sponzorů nadace Charty 77.

Možná byste si mohl zjistit, že Dagmar Havlová-Veškrnová už od roku 2003 Barrandovské terasy nevlastní.

Některé skutečnosti jsou pro některé lidi bezvýznamné...

Pekne blbe srovnani, zrovna tak by bylo srovnat:

Kdo je vetsi hrdina: Julius Fucik nebo Jan Sladky-Kozina?

Jánošík, toho pověsili za žebro.

Autor i jeho texty jsou mi velmi nesympatické a důvěru nebudící.

Presler a Petřík, dva škůdci, individua neštítící se jakékoliv křivárny. KGBák Putin, jejich idol.

škůdci?

spíš kašpárci