Vojenskou službu jsem považoval za službu vlasti a ne poklonkování aktuálnímu režimu. Myslím, že by to měla být povinnost každého muže, který žije v zemi, která ho k takové službě povolá. Vyhýbá-li se této službě, tak potom nechápu, proč v takové zemi žije. Proto lidmi, kteří modrou knížku získali podvodem, aby se své povinnosti vyhnuli, pohrdám.

Hezky vám vymyli mozek. A zřejmě se to projevuje i dnes.

Nebyla to služba vlasti, ale Varšavskému paktu (dřív se tak říkalo NATO a u nás to byla smlouva). Byli jsme ve skutečnosti - a to nepozrazuji žádné vojenské tajemství - něco jako takticky zdržující země, ochrana Sovětského svazu. Našim "bojovým" jednotkám byla určena bojová životnost průměrně 3-5 minut. Za tu dobu "Rusové" stihli nastartovat svoje SU-21 a poslat je na nepřítele.

Takto to bylo, vy "službo vlasti".

Upřímně jsem to přál a přeji všem, kdo se dokázali této potupné "službě" vyhnout. Kamarádovi, kterému BVP ujelo při cvičení nohu, to zdraví nevrátí.

Já ty vaše rozepře nesleduji, jen bych se tou modrou knížkou zas tolik neholedbal...A že by většina dnešních kluků tu vojnu potřebovala,o tom jsem přesvědčen.A nemá to s politikou nic společného.

Pane Preslere, ̈

vojenská služba, jako obrana vlasti, byla a stále je základní občanskou povinností v řadě států s nejrozmanitějšími režimy včetně těch co jsou považovány za vrcholně demokratické. takže rozhodně nejde jen o "komunistickou" trapárnu. Ten váš podvod, kterým jste se vyhnul této povinnosti, by vás ve Švýcarsku či Izraeli pravděpodobně zcela společensky deklasoval. Většina branců považovala základní vojenskou službu jako nepříjemnou nutnost a při odvodu rozhodně nejásala, že tam ztratí dva roky života. Ale prostě to akceptovalo jako jednu zcelé řady povinností či on)mezení, které život v dané společností přináší. Obdobně jako, kdyždnes většina lidí respektuje povinnost mít řidiský průkaz pro řízení auta

Je pochopitelné, že se řada z nich snažila vyhnout té buzeraci a hledali cestičky jak se tomu vyhnout a některým se to podařilo. Ale málokdo z toho nyní dělá málem odboj proti komančům.

Pane Preslere,

teoreticky je možné, že to získání probíhalo jak tu popisujete. Ale spíše je to akceptovatelné jako románová zápletka. Při znalosti systému za komančů, je opravdu těžce akceptovatelné, že jste napochodoval k naprosto neznámému doktorovi do vojenské nemocnice, tam na něj vybafnul, že pohrdáte armádou a že se chcete vyhnout té "komunistické trapárně". Ten vojenský doktor, velmi dobře placený armadou, pak hned naprosto neznámému mladíkovi ochotně a aktivně se zúčastnil podvodného trestného jednání, které ohrožovalo jeho existenci, a zařídil mu modrou knížku?????

Pane Preslere, houpat nás klidně můžete, ale třískat s nám o zem to už je trošku moc

ZVS byla ze zákona povinná. A nejen za vlády jediné strany. Někdo jí nenastoupil proto, že OPRAVDU nebyl ,,zdravotně způsobilým". A nejeden se jí ,,mazaně" vyhnul. Je ovšem až úsměvné, že to mnozí z oněch mazaných dnes vydávají za svůj ,,aktivní odboj"

Bol som na ZVS po revolúcii. Zo svojho okolia nepoznám nikoho, kto by dostal modrú knižku bezdôvodne, ale možno len preto, že ma to nezaujímalo.

Čo sa týka prísahe socialistickej vlasti, poznám jedného zarytého odporcu komunistu, ktorý by komunistov bez váhania postavil k stene, ale keď šlo o obranu vlasti, neváhal a začal ju podporovať bez ohľadu na to, aký režim tam aktuálne bol. Generál Denikin.

Beru to obecně na současnou dobu, jen zmínka o minulosti, můj budoucí muž byl na vojně 2 roky, přežili jsme.

Zrovna před chvílí jsem poslouchala pana generála Šándora, že je špatně když muž nechce na vojnu, aby mohl bránit své blízké, majetek a svoji vlast. Jenže není vojna, nejsou kasárna, nic a to je pro nás špatně. Vysíláme do světa, že se nechceme bránit. A chlapcům by takový rok na vojně moc prospěl...

byl jsem na vojně dva roky. přežil jsem to. Vzpomínky mám hpříjemné, i méně příjemné.

Ale, přesto to byly ztracené dva roky.

A povzdechy žen:"A chlapcům by takový rok na vojně moc prospěl." mě vždycky nadzvednou.

Vůbec nevíte, o čem mluvíte, nezažila jste.

...získat nodrou knížku nepovažuji za žádné hrdinství...většina nositelů této "knížky" v mém okolí byli zdraví zbabělí strašpytlové...

Zbabělí většinou ne, ,,jen vyčůraní", ovšem převážně i s odpovídajícími styky a zázemím

jo ták. Přišel, vysvětlil a dostal. A teď tu o Červené Karkulce.

Chtělo to ale určité konexe, které se daly sehnat hlavně v uměleckém prostředí. Modrá knížka se v Prazte kupovala za pakatel nějakých cca 12.000,- Kčs. K tomu se ale nedostal každý, takže pan Jílek se stal rekrutem a nyní mu nezbývá než být hrdý.

Tak, já na těch 12 měsíců šel bez pocitů hrdosti, ale také bez velkého naštvání. Prostě, vojna jako jeden odsek života mladého muže.

Mně to připadá, jako když Honza Jílek najednou zapnul forsáž, neboli přídavné spalování. Relativně dlouhou dobu zde psal, občas jsem ho četl, občas mu napsal nějaký komentář a vše probíhalo bez problémů, bez mazání.

A najednou, není to dlouho, myslím, že jen pár týdnů, vystartoval jako čert z krabičky. Bůh ví, co za tím vězí.

Bolševiku, to jsem nevěděl, že si byl práskač, nijak jsem tě nesledoval. A bolševický práskače jsem neměl a nemám rád.