Nevim jestli Kafka chodil nekdy do hospody, vim vsak jiste, ze Hasek (a tim i Svejk byl obojzivelnik)Prece kdyz Svejk po propusteni z policejni vazby a blazince nasel ve svem byte "portyra z nocni kavarny" v jeho posteli a v damske spolecnosti. Prece ti hospodsti stamgasti pote co hospoda koncila, tedy ti co se domu nechtelo, pokracovali do kavarny nebo vinarny. Co by na to rekli Anglani? Ti jsou znami oblibou caje, zeby hospoda versuzs cajovna? Maji radi i pivo, vzpominam na TV shot kdy matka kralovny Alzbety II kdyz slavila svoje ste narozeniny,zasla do obycejne hospody na pivo.

I za totáče existovaly noční kluby, kde jsme zakončovali pouť z hospod, neb ty většinou zavíraly v deset večer. Ovšem tam to bylo drahé, levnější byly stánky na Hlaváku, co měly otevřeno nonstop, či to jistil legendární stánek Na Špejcharu. Tudíž lze očekávat, že i naši předkové zavítali v nočních či brzkoranních hodinách tam, kde ještě měli otevřeno.

Mám rád oba. Každý má jiné kouzlo, ale stejně velký talent...

A propos, samozřejmě, že se Hašek i Kafka mohli společně potkat a také se často potkávali - např. Kavárna Montmartre v Řetězové ulici...

Jen je škoda, že se nezachoval žádný záznam z jejich konfrontace, ani si ji neumím představit. Našli by dva tak rozdílní lidé společnou řeč, anebo by to skončilo bitkou?

Takové zjednodušování neberu. Nejlépe to vystihuje Bohumil Hrabal, ve své knize:

Bohumil Hrabal uvádí, kdy tyto velikány staví vedle sebe jako zdroj inspirace. Nikoliv

proti sobě. Každý z nich představuje jiná podobenství. Umělci u nás, vždy suplovali

politiku, v dobách kdy politika selhávala.

Je více než úsměvné, když mou ,,citaci" k příspěvku páně J.L. z jedné povídky z Hrabalova díla (Inzerát na dům, ..), která ve zkratce charakterizuje ,,mnohé", kdosi ,,napráší" Asi také nějaký ,,znalec". Či jsem se trefil až příliš

Ač chodím do hospody i do kavárny, Kafku jsem nečetl a kupodivu nejsem Němec, ale Moravák a dokonce nepiju kafe, bývám označován za kavárníka. Je tedy vidět, že mnohá přirovnání a krabičky kulhají. Celý je to vlastně o tom, že označení Pražský kavárník mělo od počátku jím označené dehonestovat jako flákače, nefachčenka a povaleče pokuřujícího a pochlastávajícího v kavárnách. V představě stvořitelů "Kavárníka"- partičky kolem Klause zkažený to protipól jadrnému, správnému voliči z venkova a hlavně voliči Klause. Klause vyměnil Zeman a urážlivé označení převzal. Vy vlastně jen trochu rozvíjíte původní účel dehonestovat lidi s jiným názorem, protože přece který "Mimoň" čte Kafku a "Správný Čech" přece dozajista miluje Švejka. Já bych přesto navrhoval, že by bylo lepší, kdybychom si "Kavárníci" se "Správnými Čechy" byli furt a navěky schopni spolu dát pivo, nebo kafe a v klidu a míru podebatovat v hospodě nebo kavárně, nebo bufetu, to je jedno.

Já, Davide, neodmítám jít s kýmkoli na pivo a dokonce si ho zaplatím sám. Na kafe moc nechodím, je predražené. Z indukční džezvy je stejně dobré, ale za hubičku. Pivo tak snadno neuvařím.

Rozhodně se není za co stydět, když se Vám líbí více Hašek než Kafka. Já to mám také tak. Paradoxně některé debaty nad dílem Kafky připomínají přesně ty legrační scény, ve kterých Švejk filozofuje nad složitostí života.

Postava Švejka je úžasná v tom, že jde o člověka, který nemá reálnou možnost vzepřít se mašinérii, která ho chce semlít, ale přesto ten člověk dělá všechno proto, aby ho ta mašinérie nesemlela. Nemůže se vyhnout účasti v absurdní válce, a tak čerpá sílu z toho, že předvádí hloupost tohoto válečného podniku. Často se uvádí, že Haškův Švejk je "humoristický román", ale když čtenář domyslí do důsledků řadu situací, které Švejk prožívá, tak z nich přímo mrazí.

Je to příběh obyčejného, ale dobrého člověka, který nejjednodušším způsobem vítězí nad zlem, které je chamtivé, bezcitné a tupé.

Těla naprosté většiny všech vojáků ve všech válkách shnila na bitevním poli, a to z vůle démonů na zlatých trůnech. Švejk reprezenuje člověka, který odmítal shnít na bitevním poli. Právě proto Haškův román oslovil lidi na celém světě.

Nesouhlasím se značně rozšířeným názorem, že to Švejk jenom hraje, i když pro našince je těžko uvěřitelné, že by Švejkovy výroky vůbec někdo mohl myslet vážně. Přinejmenším ten prapůvodní, předválečný a předrománový, vznikl opravdu jako „Pitomec u kumpanie. Dal se sám vyzkoušet, aby vystupoval jako řádný vojín.“

Odlišnost románového Švejka od předchozích povídek je dána především tím, že na větším prostoru začíná literární postava žít vlastním životem a nabývá na realističnosti. Nicméně tento vývoj medle nejde tak daleko, abychom mohli dojít k závěru, že to jenom hraje. Jeho vylomeniny ho často přivádějí do vážných problémů, což příliš neodpovídá názoru, že jsou to ochranné mimikry.

Miloš Zeman jako sečtělý, oba autory zná ! Jde ještě dále ! Odkaz , J. Haška perfektně naplňuje ! Viz Matěj Kuděj - Ve dvou se to lépe táhne, ve třech ještě hůř ! Od nálevny, přes klenotnici do nálevny. Slavní kumpáni - Ovčáček, Nejedlý a Mynář. Jaroslav Hašků pravil - Tak koho ještě pumpneme - sedláka ? Miloš odpovídá - Hejtmany a chvála za s. J. Velebu ! Nejenom, že nás velebí, ale v kornoutu nese 30 mil. Kč - (Hašek, bez peněz, by zíral) ! ...

Franz Kafka trpěl - osobní, duševní rozpolceností a pocitem z vyřazenosti. Proto i Miloš , hledá své pevné body - nalézá Rusko a Čínu ! Zřejmě je i inspirován ženou - manželkou - J. Haška) -Axandra Grigorjevna Lvovova ! ( Kafka hledal odpovědi - Miloš, hledá vrovněž ! Tu Peroutku vlevo dole, tu ztraceného poradce , nyní zase hledá Novičok. Život prezidenta, vlastně lze poskládat z návů děl F. Kafky ! Proměna, + Proces + Zámek + Doupě ... .

Já četl Haška i Kafku a občas si připadám jako Řehoř Samsa nebo zeměměřič K., ale celý život proti těm pocitům bojuji zbraněmi Josefa Švejka. A v tom také spočívá můj největší problém. Jsem tím podezřelý jak obyčejným štamgastům hospod, tak kavárenským elitám.

Blahé to časy bez počítačů, tabletů, mobilů a Internetu. Já jsem svou počítačovou nevinnost ztratil v roce 1965 na počítači, o kterém dnes "Ajťáci" nemají ani páru. Zuse 22, s celými 2KB bubnové paměti (asi tak 2,5m v průměru, feritová jadérka na vnějším plášti) .

Ale zpět k tématu. Jako dítě jsem četl vše. Knížky byly levné a pro děti jich bylo relativně dost. A tak jsem vyrůstal na J. Verneovi, Mauglím, Kapitánu Korkoránovi a podobně.

Mezi Švejkem a Kafkou nevidím žádný rozdíl. Tedy v mém přístupu k nim. Oba, tedy samozřejmě Hašek a Kafka, byli skvělí, nadaní spisovatelé. Každý ovšem kopal na zcela jiném hřišti.

Proces, Zámek a Proměna, tedy ta tří díla, na která si vzpomínám, jsou těžká ke strávení a člověk se k nim obvykle nevrací. Zatímco Dobrý voják Švejk je absolutní klasikou.

Kdysi jsem pobýval v Berlin West a moje přítelkyně se mnou porůznu vymetala různé intelektuální večírky, doprovázené konzumací alkoholických nápojů. Jeden 4% intelektuál pak na odpolední seance připravoval "Paprika Vodka".

Byl to takový přijímací rituál pro nováčky. Ale ona mě předem varovala. A tak jsem se po feferonkách vymacerovaných ve vodce ani nezakuckal. Ovšem, alkohol povzbuzuje uměleckou tvorbu a přednes a já to tam hbitě prokázal.

Při jednom takovém sezení jsem v knihovně hostitele zahlédl Haškova Švejka a nabídl se, že jim něco přečtu. Pasáž, jak se opilý feldkurát vrací drožkou z návštěvy u kolegy, měla takový úspěch, jaký by Asi Kafka neměl.

A to ani u zcela střízlivé společnosti.

Tak otázka je, kolik "českých hospodských konzumentů" zná Švejka v papírovém vydání a kolik ho zná jen z filmové předlohy nebo Ladových obrázků. Přece jen přečíst šestisetstránkového Švejka dá více práce než se podívat na dvoudílný film. Já osobně nějaký rozpor mezi Haškem a Kafkou moc nevidím. Samozřejmě, každý píše o něčem jiném, ale oba jsou to lidi kteří umí skvěle psát a nevidím důvod, proč nad jedním nebo druhým ohrnovat nos.

Spíše mi přijde zajímavé, že je Švejk považován za národního hrdinu či zosobněné češství, ačkoli s výjimkou záliby v hospodách a alkoholu se on sám Čechům moc nepodobá. V tomto ohledu jsou Američané upřímnější - zvolili si za největší osobnost Homera Simpsona, který by mohl okamžitě tuto poctu přijat i u nás. Ale ve Švejkovi se Češi možná rádi vidí od dost lepší, než jací skutečně jsou. Švejk je kosmopolitní, zcestovalá, sečtělá osoba značných morálních kvalit. Vždy vysoce oddaná autoritám, institucím a nejbližším nadřízeným. Osoba připravená položit život za vlast a korunu. Švejk je rozhodně pravým protikladem dalším postavám, jako je hostinský Palivec, strážník Bretschneider, Otto Katz, Baloun a další. V těch se jisté národní povahy projevují daleko více.

Homer a spol. odpovídá současnosti, Hašek je však nadčasový

Zajímavý pohled, realitě ale neodpovídá. Já i téměř všichni v mém okolí máme také blíž k dílu Jaroslava Haška, scházíme se v hospodě, názorově se ale řadíme do kavárny. A ostatně nechápu ono škatulkování ve smyslu, že každý nevolič Zemana, Okamury a KSČM musí nutně být "kavárník". Jinak samozřejmě chápu, že článek je určitá nadsázka.

Býti "kavárníkem" samozřejmě vůbec neznamená, že dotyčný chodí do kavárny a ne do vinárny. Myslím, že právě ve vinárnách toho intelektuálního bylo vykonáno daleko více. Jaroslavem Haškem tedy určitě.