Píšete, že komunisty nemáte příliš v lásce. Demokraty zas dáváte do uvozovek.

Zůstává pro mě záhadou, proč jste své mládenecké básně publikoval právě v

Rudém Právu? Čtenost? Sláva? Existoval v té době bezpočet ineditních sborníků,

časopisů, autorských čtení etc.

Někteří komunisté prohlédli již v padesátých letech,

jiným to trvalo déle a někteří neprohlédli nikdy.

Naštěstí za své předky odpovědnost již neneseme. Ta doba, kdy nás posuzovali podle našich předků, se jak doufám, nevrátí.

Ano, to je tzv. kruciální otázka. Co měl dělat mladý člověk, který sice komunisty neměl příliš v lásce, ale přesto se chtěl prosadit. A RP bylo, zcela nepochybně, tiskovinou s nejvyšším nákladem.

Ještě dodastek. Jestli někdo plival na hrob naših předků, tak to byli právě komunisti. Oni dokonce ty hroby dělali viz Píka, Horáková atd.

Nejen komunisti, že?

Američané nás nikdy nezradili, to je hloupost.

Jistěže ano. V roce 1968 to Rusům odkývali. Věděli to 24 hodin předem.

Zatímco Amerika dle požadavků TGM prosadila vznik Československa, tou dobou se komunisti v Rusku snažili za všech sil zmasakrovat naše legionáře. Zatímco Amerika nám nabídla Marshallův plán, SSSR odvlekl tisíce našich občanů na Sibiř a ON rozhodl, že MY americké peníze nechceme.

Zatímco SSSR rozjezdil tanky pražské jaro, Amerika přijímala tisíce našich uprchlíků.

Zatímco SSSR se nikoho na nic neptal a nastěhoval k nám jaderné hlavice, USA u nás chtěly postavit radar a nepostavily, protože naši současní bolševici ho tady nechtěli.

Zatímco země na západ od nás osvobozené USA 50 let vzkvétaly, ty východní obsazené SSSR šly od deseti k pěti.

Zatímco před 89 utíkaly tisíce lidí na západ, na východ dneska nikdo neprchá.

Sovětský svaz nám v roce 1938 stejně jako Velká Británie a Francie nechtěl přijít na pomoc.

Neměl s námi spojeneckou smlouvu.

Svého dědu jsem nezažil, skončil před popravčí četou v Kobylisích a připomíná mi ho jen Čs. válečný kříž a Medaile za chrabrost.

Jsem si ovšem jist, že by se se stejnou statečností postavil proti zločinům komunistů po roce 48, a že by ani teď nemlčel k morální devastaci, prezentovanou současnými komunisty a současnou Hradní posádkou.

A ted si predstavte, ze obcas oplusujete prispevky dnesnich "hrdinu", kteri by v 50. letech psali odsuzujici dopisy. 80 (10+40+30) leta moralni devastace se na nas podepsala, na nekterych nenapravitelne.

Dnes je jiná doba, která nevyžaduje tak heroické činy. Nechápu ale, kde berete tu jistotu (a drzost) tvrdit o těch, kteří dnes v demonstracích vyjadřují svůj názor k politické situaci, že by nebyli schopni zachovat se v krizové době tak odvážně, jako třeba ten váš děda v době okupace. Kdo ví, jestli byste to nebyl zrovna vy, kdo by stáhl chvost a zalezl do kouta.

Ono to Milane vypadá spíš tak jako v otřepanému vtipu. Asi takto, jako vypadá ten "boj":

1. Pondělí - vyhnali jsme Němce z lesa

2. Úterý - Němci nás vyhnali z lesa

3. - 5. Stále totéž

6. Sobota - Přišel hajný a vyhnal nás z lesa všechny

Omlouvám se za nevážnost, ale přesně tak ty současné demonstrace vypadají.

Je pěkné si zavzpomínat na statečného dědu, který projevil odvahu v době války. Ale také je potřeba si neustále připomínat osudy jiných statečných lidí, kteří nasazovali svůj život na bojištích 2. světové války a komunistický režim se jim za to patřičně "odvděčil".

Ať už to byli letci, kteří bojovali v R.A.F., jako britský legendární vicemaršál Janoušek, či legendární major Brix a mnozí další, nebo vojáci Svobodovy východní armády jako generálové Ressel a Sachr, ostatně i generál a pozdější prezident republiky Svoboda byl několik měsíců ve vazbě; bývalí legionáři - vysocí důstojníci a generálové armády 1. čs.republiky jako Drgač a Píka.

Právě osud těchto mimořádně statečných lidí byl asi lidsky nejtragičtější. Ti, kteří se nesmířili s Mnichovem, utekli za hranice a po mnoha peripetiích v Anglii, v SSSR, na Středním východě či v libyjské poušti splnili svou povinnost mužů, vlastenců a antifašistů, byli zcela programově likvidováni.

Ti, kteří se aktivně postavili zlu, byli jako první po "vítězném únoru" nelidsky mučeni ve smutně proslulém hradčanském "domečku" v Kapucínské ulici, aby skončili na popravišti nebo v lepším případě strávili dlouhá léta ve vězení.

Všechna ta zvěrstva se konala pod taktovkou strany, které byl váš děda, pane Preslere, členem. Nikdo těmto lidem nezazlívá, že byli členy nějaké politické strany, ale fakt, že to byli oni, kteří hlasovali pro rezoluce schvalující rozsudky smrti a žádající smrt. I za jejich (možná tichého) souhlasu, se tady mohly dít tak hrůzné věci. Takže bohužel, i tito, možná kdysi stateční lidé, za ně nesli spoluodpovědnost a ne že ne!

Takový Adam Drda se za svého dědečka komunistu nestydí a hrdinně bojuje na náměstích za demokracii.

On nás Sovětský svaz v roce 1938 nezradil? A co potom v roce 1939 kdy napadl Finsko, Polsko, Litvu, Estonsko, Lotyško, Rumunsko. To bylo co? Internacionální pomoc?

Tak vzhledem k udalostem mezi 2.-11. rijnem 1938 ze strany Polska, by se nasledny utok Rusu na Polaky dal povazovat za pokus o osvobozeni CSR .

Pane Preslere, možná to bylo mimoděk a možná úmyslně. Nenapsal jste poměrně zásadní věc: jestli Váš dědeček, po "internacionální pomoci vojsk Varšavské smlouvy" tak nějak prozřel a na konci svého života rozpoznal, čemu celý život věřil. Děkuji za odpověď.

Možná byste měl lépe číst - 5.odstavec