Nevíte, o čem píšete

Mám psy rád. Ale už několikrát se mi stalo, že na mě vyjel neonáhubkovaný a neuvázaný velký pes a to skutečně agresivně. Měl jsem strach. Divíte se?

Re: Nevíte, o čem píšete

Vám se to stalo několikrát a mně ani jednou ... Kde hledat chybu?

Vážně by mne zajímalo...

jak souvisí TITULEK s tím varováním dole... ??? ... Moje paní totiž má psy ráda - přesto se skoro pokaká strachy, když proti ní vyběhne NEZNÁMÝ pes. - Snad 100x jsem se jí to snažil nějak vymluvit. Ale bez úspěchu. Bojí se vždy znovu.

Souvisí to totiž s její neblahou zkušeností, kdy byla s dítětem na procházce a to dítě napadl pes a ona se ho snažila zachránit. Dítě vzala do náruče, bohužel na ni (ně) ten hafan velmi hlasitě štěkal dosti dlouhou dobu, než se objevil páníček a psa odvolal... Doufám, že už chápete, že takto může vzniknout doživotní panická reakce, které se člověk bohužel už asi nezbaví.

Re: Vážně by mne zajímalo...

Souhlasím, zažil jsem něco podobného. Ovšem majitelé psů nepochopí, že já, který jsem onu jejich "bestii" zatím nikdy nepotkal, nemohu vědět, zda se uspokojí zuřivým štěkotem metr ode mě nebo mi urve ruku.

:) karma, kdyby jen za tu skvělou

Endžílu na hlavě.

Zajímavé je....

..., že tolik pejskařů je přesvědčeno, že jejich pes by nikdy nikomu neublížil. Jako ta paní, co vedla svého nepřipoutaného bernardýna po polní cestě. Tomu se velmi "zalíbilo", že jedu na kole. Ve chvíli, kdy paní říkala "nebojte se, on vám nic neudˇ...", po mně chňapnul. Potom jsme se ve třech naháněli kolem mého kola.

Kamarád má zlatého retrívra. Nádherný pejsan, přátelský, milý, prostě typický retrívr. Akorát když chvíli nevidí pána, dostane strach a k smrti vyděšený agresivně brání jeho auto. Co kdyby s ním někdo odjel a on už páníčka neuvidí? Páníček mi to samozřejmě vůbec nechtěl věřit. Naštěstí mně pes zná a dokázal jsem ho "přepnout" do jeho běžného, přátelského a milého stavu.

P.S. Psy mám rád.

autor nechape nic

Rozdil mezi strachem a nenavisti, jakoz i zviretem a clovekem mu zcela unika.

Mnozí psíkaři jsou psychopati,

kteří štěkáním na psa uspokojují svou potřebu buserovat druhé. Nejen pro ně, ale i pro většinu ostatních psíkařů je pak typické, že nejsou tolerantní k druhým lidem.

Na rozdíl od kočkařů.

Ve smečce holt musí být řád a hierarchie, že...

Naproti tomu kočka je zvíře svobodné a vyjde s ní jen ten, kdo je sám svobody schopen a proto ji přeje i jiným.

Ruku do ohně?