Zvláštní „demokratická“ doba. Člověk aby se bál přiznat, že volil Babiše, Zemana či Tomia.
Samozřejmě, v padesátých letech ani ta plenta nebyla, ale já ji jako prvovolič (dostal jsem za Husáka prvovoličský diplom) zažil a hned jsem za ni vlezl. Ne, nebyl jsem disident, jen jsme se v práci vsadili, kdo přinese nejvíc nevhozených volebních lístků. Volební komise sice žasla, plenta se nacházela tak daleko, že každý její člen viděl, kdo se za ní ukryje. Přinesl jsem všechny lístky, kolegové z práce ne, ale chápu je, byli starší a ta sázka mohla ohrozit jejich další život. Ten můj kupodivu ne, byť mi soused z baráku, člen volební komise, můj úlet za plentu vyčítal a prý musel kolegy přesvědčit, že jsem jen blbý a mladý a aby z toho nevyvozovali nějaké důsledky. Nevyvozovali, ale zřejmě jsem jim za to ani nestál, asi chápali to mládí a blbost.
Čas oponou mávnul, najednou přišla demokracie a za plentu se musí povinně. Je jedno, o jaké volby se jedná a nikdo údajně neví, komu jste svůj hlas vhodil. Což je dobře, ale na druhou stranu musíte tajit jak za totáče, komuže to bylo.
Představte si, že vám tady řeknu, že jsem za prezidenta volil Zemana a v parlamentních volbách to hodil Babišovi (nedejbože Okamurovi). Okamžitě bych dostal nálepku „koblihář“, rasista a příznivec Ovara. Tady mne napadá, zda jste si všimli, že urážet prezidenta republiky je vítáno téměř všemi masmédii, zatímco zpochybňování migrace znamená nálepku xenofob?
Ale o co vlastně jde. Můj přítel Dondy (Jiří Donát), už snad půl století chodí s přáteli do jisté břevnovské hospody. A zakázal jim tam politické tlachy, kvůli Zemanovi a spol. by se jinak prohádali večerem. Dondy je rozumný člověk a ví, že jestli bude prezidentem Zeman či Drahoš, u kormidla vlády Babiš, Sobotka nebo Fiala, nic se pro obyčejného člověka nezmění, jen o ta korýtka bude boj.
Když jsem zmínil korýtka, tak ještě jeden důležitý podotek, který se týká nejen ministerstev, ale i nižších útvarů. Změní se ministr, pár náměstků a vedoucích odborů, ovšem ten základ, tedy úředníci, z nichž někteří sloužili už za Husáka, zůstávají na svých místech. A o tom to je!
Blbé však je, že si lidé myslí, že svojí volbou něco změní. A ještě blbější je, když jedni urážejí druhé, že volili toho či onoho. A úplně nejblbější je, že volič Zemana či Babiše je pražskou kavárnou pasován na nesvéprávného jedince.
Z tohoto pohledu jsme nesvéprávní všichni!
Aleš Presler
Senioři zachránili topící se ženu. Zásluhy si však připsali hasiči.
Byla by to historka okresního formátu, jak říkávali pánové Š+G, jenže tahle pojednává o povrchnosti těch, jejichž úkolem je informovat širokou veřejnost.
Aleš Presler
Před dvěma roky spáchal sebevraždu bloger Jaroslav Janota (upravený text).
„Samozřejmě jako rozpočtové odpovědný občan vím, jak se legálně vyhnout nástupu do vězení a ušetřit tak českým daňovým poplatníkům náklady za můj pobyt ve věznici s ostrahou. Bohužel tento způsob je opravdu až příliš definitivní.
Aleš Presler
Svobodu, anebo smrt! Před dvěma lety spáchal sebevraždu bloger Jaroslav Janota.
„Když vás někdo záměrně a bůhví z jakých malicherných příčin připraví o vaši svobodu, zbývá už jenom smrt. Je lépe čestně a svobodně zemřít, než existovat jako otrok. Nejhorším druhem otroctví je totiž otroctví dobrovolné.“
Aleš Presler
Tři upálení Janové: Hus, Palach a pozapomenutý Zajíc. Hrdinové, anebo „jenom“ sebevrazi?
Na výročí upálení Mistra Jana Husa máme pracovní volno, o Janu Palachovi se s blížícím padesátým výročím jeho smrti hojně píše, o filmech nemluvě, zatímco Jan Zajíc zůstává spíše regionálním hrdinou.
Aleš Presler
Pražák ve venkovské hospodě. Očekává služby jak v Alcronu, ale za čtvrtinové ceny.
To bylo tak. Pražák si vyjel do nejmenované vesnické hospody a nevítali ho před ní hostesky s chlebem a solí. A uvnitř ho čekala celá další řada příkoří.
Aleš Presler
Šlapka si dala rande na hřbitově. U hrobu skladatele Karla Svobody.
V prosinci se hojně vzpomínalo na umělcovy nedožité 80. narozeniny, za pár dnů uplyne dvanáct let od jeho sebevraždy. Jak vidno, sláva, úspěch a ani finance neznamenají v celkovém součtu nic.
Aleš Presler
Praha přivítala nový rok čínským ohňostrojem. Zazněl Hutka, na Kryla se zapomnělo.
Máme v Praze nové vedení, které nám, nýmandům, umožnilo skvělý spektákl v podobě ohňostroje. Hlavouni nešetřili, na rozdíl od předchůdců přihodili pár set tisíc navíc.
Aleš Presler
Kde byli přátelé Václava Havla, když umíral? A kde byla jeho manželka?
Drtivá většina národa se dojímá nad sedmým výročím úmrtí Václava Havla, někteří jej zase označují za vlastizrádce. Nikdo z nich však nepřipomene, že bývalý prezident zemřel v naprostém osamění.
Aleš Presler
Proč vlci chtějí, abychom s nimi vyli? Aneb zamyšlení nad blogem.
Citace z Kodexu blogera: Na titulní stranu nepatří také články týkající se provozu blogu; tyto články patří do rubriky Hyde park. Výjimku tvoří články, které mají širší přesah zajímavý i pro čtenáře-neblogery.
Aleš Presler
Proč „lepší lidé“ chtějí, abychom dotovali jejich libůstky? Jako třeba Českou televizi?
Ve větším počtu se sejdou jen občas a za vyhovujícího počasí, nejraději na Václaváku. Tam za úderů bubnů skandují předříkávaná hesla, což připomíná totalitní První máj
Aleš Presler
Bratři Mašínové: Hrdinové, anebo vrazi? Nově zveřejněný dokument.
Zdá se, že k problematice bratří Mašínů bylo již vše řečeno a prodiskutováno, tudíž není co dodat. Jenže právě 17. listopadu letošního roku se objevil filmový dokument, který na jejich činnost pohlíží z hlediska jejich obětí.
Aleš Presler
Herec z filmů Zdeňka Trošky vypovídá: Za své role se nestydím!
Ztvárnil téměř padesát filmových rolí, zahrál si v televizních seriálech i reklamách. Jako režisér natočil úspěšnou inscenaci podle námětu Miroslava Horníčka, která se dodnes v ČT opakuje.
Aleš Presler
Fenomén Hermánek: Dva roky bez blogu, nyní nemá přístup ani do diskuzí.
Musím předem přiznat, následující rozhovor jsem dlouho zvažoval. Pak jsem si řekl, že přece žijeme v demokracii a žádné téma by nemělo být tabu. Věřím ve velkorysost zdejších adminů, zvláště P. Bangy, že tento text zde ponechají.
Aleš Presler
Prosím, prosím… Nevrátí někdo lístek na koncert zrádce národa Jarka Nohavici?
Něco je špatně. Podle textů zdejších blogerů zradil Jarek Nohavica náš národ přijetím ruské medaile 50 na 50, podle diskuzních příspěvků kavárenské úderky dokonce na 90 %.
Aleš Presler
Osoba X: Matka byla konfidentkou gestapa, X agent StB a dostal řád od prezidenta Zemana.
Lída Baarová, Adina Mandlová či Vlasta Burian. Rozdávali radost a naději v době pro národ velmi kruté. Ti, co se roky schovávali v zákoutí a drželi hubu a krok, jim to posléze spočítali a začali na ně pořádat štvanice.
Aleš Presler
Svět je v pořádku: Listopadové koncerty Jarka Nohavici jsou beznadějně vyprodány.
Psal se podzim roku 1938, Němci zabrali naše pohraničí. Masaryk byl po smrti, prezident Beneš vzal kramle a lůza hledala viníka za nastalou mizérii. Našla ho v osobě Karla Čapka.
Aleš Presler
Kdo byl větší hrdina: Julius Fučík, anebo Václav Havel?
„Kdybys mi posílala balík, tak jako obvykle: šťávy v prášku, citróny, plátkový sýr, doutníky, trochu inst. kakaa apod.“ Tolik citace z dopisu Václava Havla manželce Olze.
Aleš Presler
Přijdu vám rozbít okno. Vím, kde bydlíte, aneb kavárníci přitvrdili.
Otevřeně si přiznejme, že bohužel žijeme ve virtuálním světě a ten skutečný jaksi nevnímáme. Což ovšem neznamená, že někteří „virtualistové“ by vám s chutí udělali to nejhorší.
Aleš Presler
Zcela jistě jste byl na vojně a přísahal jste socialistické vlasti. Nestyďte se za to!
Tak toto mi napsal bloger-terapeut Jan Jílek a pokračoval: „Docela chápu, že jste miloval socialismus, nic lepšího jste si neuměl představit a dodnes vám to vydrželo.“
Aleš Presler
Kavárníci bodují. Mnichovský diktát a zradu západních spojenců opět nazývají dohodou.
Naplivat na památku našich předků, že se nebránili a nenechali zničit náš národ, který byl obklopen ze všech stran nepřáteli, to kavárníkům jde. Jsou stateční i dnes, třeba před sněmovnou házejí petlahve na premiéra.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 325
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3270x