Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exkluzivně jen pro blog Idnes: Nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil!

24. 03. 2017 20:40:03
Josef Mužík, známý hledač pokladů, se proslavil nejvíce tím, že žádný poklad nikdy nenalezl. Já se vypravil do míst, kde pátral i on, a cosi jsem našel.

Vrch Chlum se vypíná nedaleko Benešova a na jeho jihovýchodním úbočí se nachází tajuplná štola s kavernou. Pokud si zadáme do internetového vyhledávače slova chlum – kaverna – Václavice, nejčastěji na nás vypadne následující odkaz v nejrůznějších mutacích:

Několik kilometrů západně od Benešova na severním svahu kopce Chlum najdete zhruba v jeho polovině vchod do jeskyně zvané Kaverna. Její původ je pravděpodobně umělý (alespoň z větší části) a zřejmě zde v době rozvoje řemesel na konopišťském panství hledali rudy, možná byla prováděna i těžba.Jeskyně je hluboká kolem 10 metrů a na jejím dně najdete hluboké jezírko s tmavě červenou vodou. Dodnes se šíří mnoho pověstí a dohadů o jejím původu či historii. Měla údajně sloužit v těžkých válečných dobách po Bílé hoře a v době selských nepokojů za skrýš. Za II. světové války bylo celé okolí Chlumu obsazeno jako cvičiště SS a Wehrmachtu. Byla řada teorií o tom, jaké poklady či tajné dokumenty skrývá dno Kaverny.Na sklonku devadesátých let minulého století dokonce známý průzkumník J. Mužík prováděl pátrání v prostorách jeskyně, údajně bezvýsledně.Dodnes se traduje zpráva potápěče, který v neoprenové kombinéze zkoumal zatopené dno jeskyně a který po vynoření z vody prohlásil: „Nechci o tom mluvit, ale nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil.“

Protože to nemám k inkriminovanému bodu daleko, měl jsem volno a bylo hezky, naložil jsem do auta psa Oriho a vydal se na výpravu za tajemstvím. Vystoupat na kopec Chlum (nadmořská výška 506 metrů) není žádná sranda, na půlkilometrové trase zdoláváte dvousetmetrové převýšení. Rovněž není jednoduché kavernu nalézt, leží uprostřed strmého svahu a nevede k ní žádná schůdná pěšina. Před jeskyní je pár jednoduchých laviček a vyhaslé ohniště, z čehož se dá usuzovat, že místo je často a hojně navštěvované. Pochopitelně jsem zapomněl na to nejdůležitější, tedy na baterku. Hlavou se mi honila slova pamětníka a místního rodáka Václava Potůčka, který se před dvěma lety v Benešovském deníku vyjádřil, že zde chtěli Němci za války zprovoznit tajnou továrnu na zbraně a vedou odtud tajné chodby na Chvojen a Konopiště, nyní zazděné umělým kamenem.

Beze světla jsem podzemní prostory mohl prozkoumat jen ze začátku, chodby jsou úzké a hlavně jsem nechtěl spadnou do deset metrů hlubokého jezírka, jež se na jejich konci údajně nachází. Navíc jsem si vzpomněl na strašidelnou historku potápěče, co se po ponoru vyděsil a nechtěl by do vody vlézt už nikdy více. Ta voda je prý prosycená uranem a internet vás varuje, abyste ji nepili, jinak vám hrozí smrt. Hmm, tedy uran, ten prý tady Němci hledali. Ovšem z Benešovského sborníku (1964) se dozvídáme, že první písemná zmínka je z roku 1560. Při rozdělování konopišťského panství po Adamu Šternberku se v popise uvádějí hory stříbrné nedaleko zámku slove „Na Chlumě“. Po první světové válce byly z rudy z Kaverny brány vzorky, které získal svým nákladem důlní podnikatel Josef Bambas z Borotic u Dobříše. Ten začátkem roku 1919 poslal do Přibyšic horníka ve výslužbě jménem Vondráček z Příbrami-Březových Hor. Byt a stravu vyjednal pro Vondráčka u Fulínů čp. 17 v Přibyšicích. Zmíněný horník si zjednal za plat pomocníka Josefa Růžičku z čp. 24 ve stáří 18 let. Dynamitem odstřelené vzorky zasílal Vondráček k rozboru do Ratibořických Hor. Začátkem roku 1920 bylo kutání v Kaverně přerušeno a Vondráček se z Přibyšic odstěhoval. Tím dolovací pokusy zanikly.

Z jiných zdrojů se lze zase dozvědět, že se na Chlumu těžil pyrit, železná ruda a měď, týnecká Jawa (za války přeměněná na zbrojovku) tu měla mít sklad munice. Nástin dějin Benešovska z roku 1873 se zmiňuje o bývalých stříbrných horách, kde se doposud „spatřuje stará štola, do vrchu vehnaná, se šachtou, nyní zasypanou. Lid jí říká kaverna. Nynější knížepán František z Lobkovic dal cestu ku kaverně opraviti a vchod dveřmi zavříti.“

Na úpatí hory jsem potkal postaršího pána, štípajícího dříví. Na můj dotaz mi sdělil, že v místě žije od dětství, žádné tajemné zkazky o kaverně neslyšel, jen se v okolí často objevují muži s detektory kovů. Dopadl jsem tedy jako hledač pokladů Josef Mužík a mnozí další, nic senzačního jsem nevypátral. Ovšem, jak jsem již zmínil v úvodu, cosi jsem našel. Nedaleko od jeskyně ležel v proláklině mezi křovím mrtvý výr. S kroužkem na pařátu, s vyrytým číslem a nápisem Národní muzeum Praha. Na mrtvoly nerad sahám a neučinil jsem tak ani v tomto případě, ale takové nálezy se mají hlásit na ornitologickém oddělení, což jsem učinil. Nyní po mně chtějí, abych se na Chlum vrátil a kroužek sundal, případně tam navedl jejich spolupracovníka.

Ale o tom až někdy příště.

Autor: Aleš Presler | pátek 24.3.2017 20:40 | karma článku: 21.19 | přečteno: 1484x

Další články blogera

Aleš Presler

Největší atrakce zoologické zahrady? Německý ovčák!

Táborská zoo se na bilboardech pyšní, že je největší v jižních Čechách. V uplynulých letech ji však proslavila spíše aféra jejího bývalého šéfa, který za podvody dostal sedm let vězení.

22.6.2017 v 18:45 | Karma článku: 19.82 | Přečteno: 570 | Diskuse

Aleš Presler

Strávil jsem pár dnů v nemocnici a nemůžu si stěžovat. Zdravotnický personál však ano.

Mělo se jednat o banální preventivní lékařské vyšetření, trvalo patnáct minut. Něco se nepovedlo a následovala čtyřdenní hospitalizace v benešovské nemocnici.

7.6.2017 v 14:41 | Karma článku: 36.64 | Přečteno: 3010 | Diskuse

Aleš Presler

Šlapka jako nezvaný host na cizí svatbě

Říká se, že na každé svatbě se vyskytne host, který tam nepatří. V tomto případě tomu tak úplně nebylo, ale...

6.6.2017 v 16:17 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 1702 | Diskuse

Aleš Presler

Někdo si z nás dělá srandu. Policie ČR stále chce posílit o další čtyři tisíce prudičů!

Číslo 4000 ohledně chybějících policistů v České republice je už pár let téměř magické. Opět se objevilo v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky.

5.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1285 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 9: Potvrdí někdo údajně omlazující účinky vodopádu Tvindefossen?

Ostružiník moruška bohatý na vitamin C roste jen na severu - našli jsme jej a také další vodopády a hlavně klid a pohodu severské přírody. Škoda, že mi v oblasti Tyssedalen "odešla" moje patnácti léty půlkou Evropy prověřená obuv.

19.10.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Petr Janák

Bez prášku to nejde

Jak přežít noc, nejenom v Kyrgyzstánu, bez trápení, co že to chodí venku kolem stanu? Je to jednoduché! Prášek na spaní mnohé vyřeší!

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Hanka Slanařová

Zakarpatská Ukrajina na koních

Pokud někdo koukal do telefonu, tak jenom proto, aby si prohlédl fotky, které právě vyfotil. I přes všechny nádherné snímky ale člověk neprohlédne místní krásu, dokud si ji sám neprožije. Zakarpatské poloniny.

18.10.2017 v 17:06 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jana Schlitzová

Vodní dílo Stráž pod Ralskem

Slunce prosvětlovalo žloutnoucí i krvavě červené podzimní olistění stromů. Vydaly jsme se k vodní nádrži. Slunce si s námi začalo hrát a tak temné mraky střídalo dvouvteřinové rozsvícení slunce a obrazy v krajině se rychle měnily.

18.10.2017 v 11:00 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 282 | Diskuse

Ervín Dostálek

Severská romance 8:Tou nejnavštěvovanější přírodní atrakcí Norska je vodopád Voringsfossen

Nahoře parta Japonců s foťáky a tyčemi na selfiesnímky s vodopádem, my se pak prodíráme dolů do kaňonu, kde se voda po pádu ze 182 metrové výšky opět stává řekou Bjoreio, v níž rybáři chytají ryby, jimž se tu překvapivě tak daří.

18.10.2017 v 7:24 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 78 | Diskuse
Počet článků 259 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3098

http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=475



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.