V době internetu je těžké si představit, že si takhle v klídku sedíte doma a ze dne na den se kolem vašeho městečka shromáždí třicet tisíc chlapů, kteří mezi sebou svedou krvavou bitvu.
Jankov a okolních obcí. Císařská armáda se naháněla po vlastech českých s tou švédskou, až se obě setkaly v dosud poklidné středočeské krajině. Průběh bitvy nebudu popisovat, je na ni množství internetových odkazů, za všechny zmiňuji jediný na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Jankova
Zaujalo mě hlavně to, že císařské vojsko mohlo zvítězit, nicméně se raději začalo věnovat rabování opuštěných švédských vozů se zásobami a v Evropě nakradenými poklady, přestalo se soustředit na boj a následkem byla totální porážka. Jeden z generálů Císařských, Johann Götz (Češi vyslovovali jeho jméno jako Kec), u Jankova zahynul, aby následně vstoupil do dějin našich přísloví typu „Dopadl jako Kec u Jankova“, „Vyhrál jako Kec u Jankova“ či „Pořídíš jako Kec u Jankova“. Díky selskému povstání o rovných 130 let později vystřídalo z lidových přirovnání jméno nešťastného Tak přesně tohle se v březnu roku 1645 přihodilo obyvatelům tehdejšího městečka generála Götze to u sedlácích u Chlumce, kteří utrpěli stejně drtivou porážku.
Méně známé přísloví je „Pusto jako u Jankova“. V oficiálních záznamech je, že druhdy prosperujícímu městečku Jankov trvalo několik generací, než se dostalo na svoji předválečnou úroveň. Bitva, stejně jako okolním obcím, mu přinesla zmar v podobě zničení a vypálení.
Turistický oddíl Šlapka, tvořený Blankou a Pepíkem Macháčkovými, mnou, mojí paní Janou a německými ovčáky Dixie a Orim, se však mohl o státním svátku svatého Václava přesvědčit o tom, že Jankov a okolí se z následku Třicetileté války nevzpamatovaly dodnes. Pravda, přibyly naučné stezky s interaktivními prvky, ale služby nefungovaly. Jankovská hospoda nabízí sice obědy, ale pouze ve všední den, což státní svátek logicky není, ta ratměřická zase otevírala až pozdě odpoledne.
Když už jsme u Ratměřic, vzdálených cca dva kilometry od Jankova, tak zde mají zámek a v jeho parku úžasnou atrakci – dva sekvojovce obrovské, stromy dosahující výšky 42 metrů, nejvyšší svého druhu v Čechách a možná i ve střední Evropě. Park je bohužel uzavřen a osazen obrovskými nápisy, že jde o soukromý pozemek hlídaný soukromou bezpečnostní agenturou a vstup je přísně zakázán. Vzhledem k tomu, že členové Šlapky jsou disciplinovaní lidé, nepokusili se do zámeckého areálu proniknout, byť se na několika místech šance nabízela.
Škoda. Díky „vymakaným“ naučným stezkám má Jankov a okolí vynikající turistický potenciál, nicméně služby jsou určeny zřejmě jen místním, jinak si nelze vysvětlit, proč nefungují ve volný den. A protože Šlapka nešetří a své výjezdy končí v restauračních zařízeních, kde hodnotí průběh výletu, zvolila k tomuto účelu nedaleké Votice. S příslovím „Pusto jako u Jankova“ se bohužel lze ztotožnit i téměř po více než tři sta letech od jeho vzniku.
