Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kterak jsem manželce o víkendu ukázal mrtvého ptáka

29. 03. 2017 9:23:05
Určitě podobné situace znáte. Někdo vás o něco požádá, vy slušně odmítnete, ale pak vám to nedá a přání dotyčného nakonec splníte.

Před několika dny jsem učinil výpravu na vrch Chlum nedaleko Benešova, na jehož jižním úbočí se nalézá jeskyně. Je opředená nejrůznějšími tajemstvími, po nacistických pokladech zde kromě jiných pátral i slavný hledač Josef Mužík. Psal jsem o tom zde.

Než se dostaneme k meritu věci, chtěl bych vás upozornit na zajímavá místa v bezprostředním okolí. V prvé řadě se jedná o vrchnostenský mlýn Kožlí, mající historii starší než pět století. Je skvěle restaurován, zachoval se náhon, vodní kolo i jiná technická zařízení. Od roku 2010 je chráněnou kulturní památkou, veřejnosti však nepřístupnou.

Jen pár desítek od mlýna narazíme na zříceninu hradu Kožlí, jejíž pozůstatky jsou sice dobře viditelné, ale nikterak ohromující. V odborné literatuře je však často zmiňována, neboť se jedná o tzv. dvoudispoziční hrad, jichž v tuzemsku neexistovalo mnoho. Laicky řečeno měl dvě části, dva obytné paláce a každá polovina měla svého majitele. Kožlí bylo zničeno vojsky Jiříka z Poděbrad během jeho války se šlechtickou opozicí v šedesátých letech 15. století.

Od zříceniny se lze vrátit po červené turistické značce, jež nás prudkým stoupáním zavede téměř na vrchol Chlumu, odkud se nabízejí nádherné a naprosto nečekané pohledy na zámek Konopiště, téměř jako z letadla. Cesta je tu zpevněná a musíme dávat pozor, abychom nepropásli nenápadnou pěšinku směřující strmě dolů ke kaverně. Ta sama o sobě vidět není, prozrazují ji jen lavičky a vyhaslé ohniště před ní.

O kaverně jen stručně, psal jsem o ní nedávno, odkaz naleznete v úvodu tohoto textu. Zřejmě se zde kdysi těžilo stříbro, možná železná ruda či měď, Mužík zde pátral po štěchovickém pokladu a místní rodák pan Potůček tvrdí, že jsou tu zazděné podzemní chodby, vedoucí na Konopiště a do kostelíku Chvojen. V jeskyni je však jezírko, údajně deset metrů hluboké, voda v něm je zbarvena do červena. Někdo tvrdí, že v ní je přimíšen uran a její vypití je smrtelné, ovšem návštěvník, kterého jsem zde potkal, mi řekl, že ji použil na zacelení řezné rány a fungovalo to prý skvěle.

A pojďme do finále. Při své předchozí návštěvě jsem na úpatí Chlumu nalezl mrtvého okroužkovaného dravce a emailem informoval příslušnou instituci, v tomto konkrétním případě kroužkovací stanici přírodovědeckého muzea. Protože na mrtvoly, byť ptačí, nerad sahám, nezjistil jsem číslo uvedené na kroužku.

Následovala rychlá emailová komunikace. Požádali mě, zda bych to číslo nezjistil a já odpověděl, že ne, neboť je pro mě Chlum přeci jenom trochu z ruky a v dohledné době se tam nechystám. Reakce zněla, abych alespoň zaslal bližší orientační údaje, kde se mrtvý dravec nachází, zajel by tam některý z jejich spolupracovníků. Učinil bych to rád, nicméně jak popsat k určitému cíli, nacházejícím se v lesním porostu o rozloze několika hektarů?

Tento víkend panovalo nádherné počasí a manželka navrhla, abychom si vyrazili do přírody. S mírnou nejistotou jsem navrhl, že jí ukážu mrtvého ptáka, zároveň jsem však vyzdvihl krásy krajiny a zejména mlýn se zříceninou. Má paní souhlasila, vybavila mě baterkou a hlavně jednorázovými igelitovými rukavicemi, abych mohl sahat na mrtvolku. Ta se stala konečnou zastávkou našeho sobotního výletu, pták ležel stále na stejném místě a jeho mršina nezaznamenala velkých změn. Opsali jsme čísla z kroužku a hned začátkem týdne jsem je odvysílal do muzea.

Odpověď i s poděkováním přišla obratem. Jednalo se o výra velkého, neznámého pohlaví, který byl okroužkován jako mládě v prachovém peří 13. května 2015 ve Vrchotových Janovicích. Od okroužkování do nálezu mrtvolky uběhlo 674 dní, ze svého rodiště se vzdálil(a) vzdušnou čarou 12 km. Tím byl protokol o životě jedné sovy navždy uzavřen a uložen ad acta. Smutné konstatování, nicméně jsem měl pocit, že jsem alespoň nějakým způsobem přispěl ornitologům k jejich výzkumné a záslužné práci.

Ukončeme to ale veseleji. Okolí Chlumu, hrad i mlýn Kožlí, stejně jako kavernu, stojí rozhodně za to navštívit, zklamáni určitě nebudete.

Autor: Aleš Presler | středa 29.3.2017 9:23 | karma článku: 15.44 | přečteno: 601x

Další články blogera

Aleš Presler

Největší atrakce zoologické zahrady? Německý ovčák!

Táborská zoo se na bilboardech pyšní, že je největší v jižních Čechách. V uplynulých letech ji však proslavila spíše aféra jejího bývalého šéfa, který za podvody dostal sedm let vězení.

22.6.2017 v 18:45 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 494 | Diskuse

Aleš Presler

Strávil jsem pár dnů v nemocnici a nemůžu si stěžovat. Zdravotnický personál však ano.

Mělo se jednat o banální preventivní lékařské vyšetření, trvalo patnáct minut. Něco se nepovedlo a následovala čtyřdenní hospitalizace v benešovské nemocnici.

7.6.2017 v 14:41 | Karma článku: 36.36 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Aleš Presler

Šlapka jako nezvaný host na cizí svatbě

Říká se, že na každé svatbě se vyskytne host, který tam nepatří. V tomto případě tomu tak úplně nebylo, ale...

6.6.2017 v 16:17 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 1580 | Diskuse

Aleš Presler

Někdo si z nás dělá srandu. Policie ČR stále chce posílit o další čtyři tisíce prudičů!

Číslo 4000 ohledně chybějících policistů v České republice je už pár let téměř magické. Opět se objevilo v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky.

5.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1242 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lubomír Stejskal

Co se to stalo na stránkách pražského letiště?

Chtěl jsem si dnes ráno ozřejmit, kdy se vrací naši mladí z Egypta a bezstarostně jsem otevřel web ruzyňského letiště. Tak jako bezpočtukrát předtím.

28.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 1310 | Diskuse

Ladislav Větvička

Byl to komuňista. Ale umirněny. Tradyce v Koločavě byla obnovena.

Koločava, to je hrozna ďura v krasnem udoli Podkarpatske Rusi. Žije se tam blbě, bo všude daleko, dostat se tam da blbě, bo cesty pamatuju Masaryka a je tam nuda, bo zhyčkany turista tam nema co robit a raději vali do Chorvacka.

27.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 45.02 | Přečteno: 5101 | Diskuse

Jan Tomášek

Oběd po indicku

Někde v indickém státe Radžastán – na úpatí nevysokých hor leží malá vesnice kam byli na oběd pozváni dva Češi. Jedním z nich jsem byl i já – psal se rok 1996.

27.6.2017 v 9:02 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 375 | Diskuse

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Tomášek

Halič a severní Slovensko 1997

Tenkrát bylo Polsko taková země neprobádaná – už nevím přesně kdo s nápadem na cestu sem přišel – ale každopádně jsme jeli čtyři. Jedna dívka a tři pánové.

26.6.2017 v 23:21 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 403 | Diskuse
Počet článků 259 Celková karma 27.72 Průměrná čtenost 3088

http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=475

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.