Tak si jeden občan postěžoval na webu jedné radnice, že má pod okny nekuřácký bar. Své trampoty vylíčil následovně:
„Návštěvníci každodenně do pozdních nočních hodin (bar se uzavírá ve dvě ráno) velmi hlasitě diskutují a kouří před ním. V domech nad barem se nedá větrat a ani spát. Je reálné tuto problematiku včas zahrnout také do prioritních řešení? Nabízí se omezení otevírací doby apod.?“
Protože ony stránky nejmenované radnice občas navštěvuji a vím, že zdejší úředníci jsou poměrně líní a odpovídají na otázky s velkým časovým prodlením, pokud vůbec, odpověděl jsem tazateli coby jeho spoluobčan sám: „Protože na většinu dotazů zde položených přestala radnice odpovídat, dovolím si tak učinit já. Pán se ptal, zda by se nedalo zamezit kouření a randálu před nekuřáckým barem v nočních hodinách. Možná dalo, ale v souvislosti s protikuřáckým zákonem se na ulici začátkem června přesunou i návštěvníci nedaleké restaurace, takže zásah proti nekuřáckému baru je zbytečný. Stejně jako stěžovatel budou nočním hlukem a kouřem postiženi všichni ti, co bydlí nedaleko restauračních zařízení v celé republice.“
Protože úředníci nemají rádi, když někdo odpovídá za ně (všechna čest, že moji odpověď z webu nesmázli), reagovala zaměstnankyně radnice s nádherným titulem „manažerka komunikace“ po několika dnech takto: „Vážený pane Preslere,
jsme si vědomi, že se pravděpodobně situace ohledně rušení nočního klidu a čistoty v okolí restaurací a baru v červnu zhorší. Velká míra odpovědnosti bude právě na provozovnách a my jsme připraveni velmi tvrdě po nich vymáhat, aby dodržovaly své povinnosti a hlídali jak noční klid, tak také čistotu. Pokud nebudou pravidla respektována, můžeme přistoupit například k nepovolení záboru (např. zahrádky) na ulici.“
A po dalších čtrnácti dnech se objevilo i stanovisko provozovatele baru, znějící nekompromisně: „Naše provozovna bere vážně, pokud její provoz kohokoliv ruší nebo omezuje. Proto máme našeho člověka, který je vyhrazen na to, aby po 22.00 lidi před barem nejdříve důrazně upozorňoval, že zde máme naše sousedy, kteří preferují maximální klid. Pokud si návštěvníci nedají říci domluvou, je náš zaměstnanec oprávněn dále postupovat v souladu se zákonem až k případnému přivolání Policie ČR. Restrikce z naší strany se týkají především případných hlučných projevů. Zároveň často hlučící lidé nejsou našimi hosty, ale procházejí kolem ze zcela jiných podniků.“ Dlužno podotknout, že sídlo PČR je od baru vzdáleno třicet metrů (není to překlep), tudíž bych očekával, že policisté v případě narušování nočního klidu před svojí služebnou vyřeší tento problém sami a nebudou čekat na instrukce od člověka, co je „vyhrazen na to, aby někoho důrazně upozorňoval“.
Takže nekuřáci, kuřáci a jejich potomci se mají na co těšit. Od června sice budou militarističní nekuřáci moci chodit do druhdy kuřáckých hospod, ovšem odměnou jim za to bude narušený noční spánek a cigaretový kouř v ložnicích, pokud si neutěsní okna.
Vážení nekuřáci, vážně jste tohle chtěli?
