Drželi se za mnou v těsném závěsu na úzké okresce několik kilometrů, na příhodném místě spustili výstražná znamení a přikázali mi zastavit na krajnici.
Jel jsem podle předpisů, moje SUV sjelo z výrobního pásu před dvěma roky, takže je v bezvadném technickém stavu, tudíž žádný důvod ke zbytečné lustraci neexistoval. Policista byl slušný, slušně i pozdravil a pronesl ona kouzelná slůvka: „Běžná silniční kontrola, ukažte mi doklady od vozidla a řidičský průkaz.“
Já reagoval rovněž klasikou většiny tuzemských řidičů: „Spáchal jsem nějaký dopravní přestupek?“
Odpověď zněla negativně, policista však dodal, zda jsem ochoten podrobit se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu. Taková nabídka se v žádném případě neodmítá, pokud si tedy nechcete zadělat na další problémy. Nadýchal jsem pochopitelně 0,0, po požití alkoholu zásadně za volant nesedám. Jenže co mě nasířilo byl ten fakt, že si vás v neděli odpoledne mohou jen tak z plezíru zastavit muži v uniformách a snažit se vás na něco nachytat. Co by se dělo, kdybych měl v dechu třeba 0,4 promile zbytkáče, nechci ani domýšlet.
Zatímco ve vyspělých zemích je tolerance alkoholu 0,5 (v některých státech USA i nula osm), u nás je nepochopitelná ta 0, ale budiž. Daleko nepochopitelnější je ta možnost bezdůvodně zastavovat vozidla a ostrakizovat řidiče foukáním do přístroje, tedy vyrobit hříšníka za každou cenu. Třeba v USA, k nimž mnohdy vzhlížíme jako ke svému vzoru, mohou policisté zastavovat auta za předem jasných podmínek (podezřelá jízda, spáchání dopravního přestupku, kradené vozidlo atp.). Pokud je podezření na nezpůsobilost řízení pod vlivem alkoholu, pak policista nařídí šoférovi jednoduchý test: Trefit se se zavřenýma očima ukazováčkem na špičku nosu, říct bez přeřeknutí slovo Popocatepetl a ujít bez škobrtání deset metrů po rovné čáře. Pokud tato tři kritéria řidič splní, pak je zcela způsobilý řídit vozidlo bez ohledu na to, zda si nedejbože dal o jedno pivo navíc. Tento systém se mi zdá naprosto rozumný a dostačující.
Česká policie by dle mého názoru měla dostat jasná pravidla, kdy a za jakých okolností může zastavovat a kontrolovat vozidla. Měla by se rovněž více věnovat skutečnému dohledu nad bezpečností silničního provozu, než se snažit vyrábět hříšníky za každou cenu.
